Malé velké POPRVÉ

V reakci na DarkMasterovy litanie jsem se odhodlal a popíšu mu svůj první pohlavní styk. Jen pro silné povahy! Případné moralistické ohlasy mě nezajímají a nebudu na ně reagovat!

Nemám chuť se dohadovat v diskuzích s hašteřivými pokrytci ohledně výhod či nevýhod panictví a panenství. Raději zkonfrontuji svoje s jejich zážitky. U mě to byla docela dobrá legrace. Romantika jako prase. :)

Dějství prvé:

Novoroční oslava v malém městě. Je po půlnoci. Místní vyhlášená diskotéka praská ve švech. Mladí, okouzlující lidé se baví. Někde mezi nimi se vratce pohybuje dlouhovlasý student Mishak. Neloví, neuhání dívky, jen dopíjí lahve šampusu tančícím a nepozorným párům. Přátelé kteří ho tam dovedli, se již dávno ztratili v davu. Sedá si tedy unaveně na nejbližší židli a poslouchá hloupoučkou dusavou hudbu.

"Ježíš, nech mě na pokoji, sakra!" ozve od vedlejšího stolu, kde nagelovaný týpek shazuje z klína malou, velmi pohlednou blondýnku a odchází. Blondýnka se za ním chvíli uraženě dívá, pak zamíří ke mě. Sveze se mi na klín a drží mě kolem krku. "Ahoj, já jsem Ženská." představuje se a dává mi pusu.

Je opilá jak zákon káže a voní po whisky. Začíná se mi líbit. Komunikace nám ovšem vázne. Plete se jí jazyk a já také zrovna nemám chuť na filozoficeké debaty. Řešíme to dlouhým líbáním. Naše jazyky zvědavě putují po ústní dutině. Přichází jeden z mých přátel a potichu mi sděluje, že dotyčná se tuto noc již snažila skončit na klíně několika mladých mužů. Posílám ho do hajzlu, řka, že ji patrně nikdo dostatečně nezaujal a cítí se osamělá. Krčí rameny a mizí z mého zorného pole.

Dívka s dechem Jacka Danielse se mi prostě líbí čím dál víc a víc. Sedí na mě obkročmo, takže to patrně ví také. Okusujeme si hlavy a jsme rozkošně oslintaní. Moje ruce už jsou dávno pod jejím tričkem a ona mi vášnivě rozepíná košili. V malé světlé chvilce zjišťuji, že jsme vděčným cílem nejrůznějších poznámek. Vstávám a s pevně se držící dívkou v náručí mířím k východu.

 

Dějství druhé:

Dvě postavy se vypotácely ze zábavního střediska. Je zhruba minus 10 stupňů Celsia a ledový vítr si pohrává s nepočetnými vločkami. Dívka v Mishakově náručí je po pár metrech těžká jako kráva. Několikrát ztrácí stabilitu a oba padají na promrzlou zem. Mishak táhne dívku k nedalekému parkovišti. V kapse má klíče od postaršího Citroena. Zkřehlými prsty odemyká vůz, žhaví dieselový motor, startuje a pouští topení. Dívka na zadním sedadle ho nedočkavě pozoruje. Když se k ní opět vrátí, políbí ho a sdělí mu že nekouří. Mishakovi pochopení správného významu chvíli trvá, ale absence orální stimulace ho nijak neznepokojuje. Zamyká zevnitř dveře a jen nedaleká lampa pouličního osvětlení se stává svědkem věcí příštích.

Zkroucení na zadním sedadle se ohmatáváme a odhalujeme. Blondýnka mě na okamžik odstrkává, vyzouvá si boty a jediným zručným pohybem ze sebe strhává sukni, silonky i kalhotky. Následuje i svetr s tričkem, takže během okamžiku přede mnou leží zcela nahá a svůdně rozkročená. Ničím košili a zápasím s kalhotami. Jsem netrpělivý. Nechávám je u kotníků i s prádlem.

Z kapsy na dveřích vytahuji krabičku gumové záchrany. Vytahuji jeden stříbrný čtvereček a krabičku hážu s frajerským gestem za sebe. Zuby trhám obal a pokouším se prezervativ nasadit. Mám zmrzlé ruce a moc to nejde. Netrpělivá dívka se mi snaží pomoc, ale nešikovně ho jen trochu rozmotala. Ale kašlu na to, říkám si a nasazuji si ho tak, jak je. Vepředu je vzduchová bublina velká jak tenisák. Blondýna mě přesto tiskne k sobě a snaží se mě pojmout. Kdepak, kdepak zlatá rybko. Přes bublinu to prostě nejde. Možná někdy po porodu.

Takže zpět. Hledám po autě zahozenou krabičku s dalším prezervativem a proklínám své fanfarónství. Krabičku nenacházím. Ruluji tedy opatrně pláštěnku dolů a pozorně znovu nasazuji. Konečně vše v pořádku. Řítím se mezi stehna a nešikovně hledám, kam s ním. Blondýnka mi trochu pomáhá, takže se daří, z čehož má radost. Přivírá oči, vzdychá a já sebou hážu jak po zásahu elektrickým proudem, protože jsem to viděl v televizi.

Snažím se analyzovat své pocity. Nic moc, ale lepší než drátem do oka. Motor auta tiše přede a marně se snaží vytopit vnitřní prostor. Pohybuji pánví a začíná mě to zvolna nudit. Ji zřejmě ne. Leží pode mnou, oči zavřené a pravidelně vzdychá. Přitom se nijak závratně nesnažím. Čert ví, jestli nespí, sakra. V oblasti rozkroku je mokrá a dost to studí. Mé předchozí sexuální zážitky byly tedy mnohem vzrušivější. Pořád se mnou lomcuje a dráždí mi rukou varlata.

Mrzne mi zadek a počítám, kolik bylo v nádrži nafty. Erekce už dávno není skutečností, ale očividně si toho ani nevšímá a dál trápí polotuhý penis. Nenápadně koukám na hodinky. Už jsme tu hodně přes půl hodiny. Přece to musí jednou skončit. Po dalších deseti minutách už mám obavu, že se tenounký latex musí každým okamžikem roztrhnout. Vyprostil jsem nenápadně zdřevěnělou nohu zpod sedadla. Když chci opustit její vagínu, použije nějaké vnitřní svaly. Je to docela příjemné a hlavně překvapivé, takže vzápětí ejakuluji do pryže.

Tak to by bylo.

Toužím se obléci než umrznu s čímž nesouhlasí. Najednou hlasy a bouchání na karoserii. Přes zamrzlá okýnka poznávám své známé. Chtějí do auta a domů. Rezignuji a ležím bez pohybu na dívce. Snad jí to přestane bavit. Teenageři venku obstoupili auto a rozhoupávali ho. Blondýnka začala opět vzdychat. Jsem v hajzlu! Nechci umřít!

Rozčílil jsem se a vytrhl z jejího sevření. Kalhoty nasadit a obroušený penis schovat. Použitý prezervativ letí v papírovém kapesníku do kapsy. Nakukování přátel teď, když jsem ji nezakrýval, začalo blondýnce vadit. Oblékání ji trvá nečekaně dlouho proti obrácenému postupu. Známí mezitím někam zmizeli. Vylezl jsem ven. Chtěla se ještě líbat, ale najednou se mi nějak nelíbila.

Omne Animal Triste Post Coitum. *

Zima jako v Rusku. Odešla si na diskotéku pro věci. Sedám rychle do auta a jedu k výjezdu z parkoviště, kde se kouluje několik postav.

"Jedeme, pánové!" hulákám na ně a za chvíli míříme k domovu. Ignoruji neustávající narážky a zvědavé dotazy. Nechápu co na tom všichni vidí. Kdybych si to udělal sám, tak teď nejsem zmrzlý na kost. Ale úkol neplánovaně splněn. Zjištuji, že jsem nějaký střízlivý.

Sbohem nevinnosti.

Epilog

Dotyčnou dívku jsem už nikdy v budoucnu neviděl. Ti co ji znali, tvrdili, že to měla opravdu hodně ráda. Asi po dvou letech skončila v psychiatrické léčebně. Prý nebyla duševně úplně v pořádku. Budiž ji deka lehká.

Já jsem dostal rýmu a odřel si kolena.

*Každý živočich je po souloži smutný

Zpět
19.09.2003 14:09 Sekce: Bez zábran, autor: Ohlasů[2] / Komentovat
Reklama
Export