Fotoškola domácího porna 2.

Pokračování malého průvodce fotografováním amatérského porna!

4) Výběr vhodného druhu osvětlení (umělé, přirozené světlo, odrazky)
Předchozí bod nám zároveň nastínil problémy s osvětlením. Nejhorší situace je logicky právě v bytech a domech.

Osvětlení na stropech či stěnách není primárně určeno k nasvícení vzrušujících detailů. Je příliš rozptýlené, má různou vlnovou délku, navíc se nezřídka odráží od barevných stěn. Výsledkem jsou ploché fotky bez kontrastu, podivných barev a často rozmazané, protože ač se vašim očím zdá v pokoji světla až až, foťák si to nemyslí a nastavuje dlouhé expoziční časy, které v ruce neudržíte.

Hodně to zjednoduším, ale vzhledem k tomu, že člověk fotí více méně vzrušený, prohlásím, že pokud ukazuje foťák čas delší než 1/125 vteřiny (tj. 1/90,1/60,...) bude fotka rozmazaná. Pokud vám tedy nutí foťák tyto časy, máte několik možností. Jednak se podívejte, zda skutečně máte nastavenou nejmenší clonu (čím menší číslo, tím lépe), zvyšte citlivost snímacího čipu (ISO sensitivity) nebo použijte dodatečné nasvícení. Někdy stačí stolní lampa, ale kužel světla je omezený. Profi světla asi nemáte, jako varianta tak přichází v úvahu třeba různá halogenová "stavbařská" světla, k sehnání v každém hobby marketu i se stativy.

Aby nasvícená scéna nebyla příliš kontrastní můžete jejich světlo odrážet od reflexních bílých desek, bílých deštníků nebo je napřímo filtrovat třeba mléčnou, bublinkovou fólií, větší plochou pauzovacího papíru apod. Kromě velkého příkonu a teploty, kterou vydávají (opatrně při manipulaci) mají nevýhodu ve velmi žlutém světlu. Pokud tedy nepreferujete, aby pleť Vaší partnerky měla sytě oranžový nádech rozvinuté žloutenky, zkuste najít v menu fotoaprátu položku WB (White balance) a použít některou z přednastavených položek (žárovka, zářivka, sluníčko,..) nebo strčit před objektiv šedou desku či bílý papír a nastavit si vyvážení bílé sám. Vyhnete se tak nechtěnému žlutému tónu fotografie.

Světla vůbec nemusí být u fotoaparátu. Naopak. Můžete je dát na bok, dozadu, odrážet světlo o zeď ze země. Scéna tak bude plastická a živá. Vždy vzniknou místa, která nebudou ideální. Pokud si partnerka stíní stehnem piercing v rozkroku, využijeme zrcadla nebo desky polepené alobalem či jinou metalickou fólií stříbrné či zlaté barvy a pokusíme se odrazit nějaké světlo i do těchto míst. Pouze musíte hlídat, aby odrazky nebyly vidět v záběru. Teď si asi říkáte, že jsem magor, že přece každej foťák má blesk. To je sice pravda, ale fotky z bleskem patří k nejhorším vůbec. Světlo blesku je studené a dává lidské kůži nezdravý namodralý nádech syrové kuřecí kůže.

Navíc je blesk umístěn přímo v ose objektivu. Jednak dělá červené oči a druhak celou scénu kompletně "zplacatí". Záblesk potlačí všechny přirozené stíny a světla a tím plasticitu, extrémně zvýrazní leskem a vypálenými místy mastné části kůže, odhalí každou chybu kůže a vytvoří nesmírně kontrastní a rušivé stíny na stěnách a objektech za fotografovanou postavou. Navíc se jeho intenzita velmi těžko u kompaktů reguluje. Jiná je situace u externích blesků s otočnou hlavou. Tam lze použít menší intenzitu záblesku, odrazu od stropu či zdi, tedy nepřímé osvětlení a docílíme výrazně hezčích fotek. Bohužel jsou drahé a ovládání není triviální.

Nejlevnějším zdrojem světla ja, jak jinak, Slunce. Samozřejmě je nevyzpytatelné a jeho intenzita se mění s průběhem dne. Kdo se fotí v poledne je vendelín, protože má Slunce nad hlavou, scéna opět nebude plastická a zvýrazní si tak maximálně kruhy pod očima nebo stíny kolem ptáka. Foťte proto raději navečer nebo ráno. Světlo je měkké, rozptýlené a příjemné. Mnoho jedinců využívá efektů slunečních žaluzií, kdy jejich lamely vytváří žebrované motivy na tělech milenců. Je to efektní, ale ohrané. Pokud fotíte v přírodě, vytvoří podobnou službu např. sluneční  paprsky dopadající škvírami prken v seníku nebo korunou stromů a zvýrazňující tak jen některé části těla. Fantazii se meze nekladou. Světla a stíny, to je celá fotografie. Pokud má tedy zamýšlená scéna atmosféru danou přirozeným světlem případně svíčkami, nesnažte se do ní vstupovat umělými světly jako blesky, zářivkami apod. a raději ji na úkor zvýšeného šumu a s rizikem rozmazání zkuste zaznamenat tak, jak ji vidíte. Jinak to pěkně zkurvíte.

5) Úpravy expozice a druh samotné expozice (samospoušť, dálková spoušť)
Náhled na LCD foťáku Vám dává do rukou mocnou zbraň. Vidíte zda došlo k pod nebo přeexpozici, tj. jestli je fotka příliš tmavá nebo světlá. Samosebou to není všespasitelné. LCDčka zobrazují všelijak, závisí na úhlu, osvětlení nastavení jasu. To stejné monitory u počítačů. Smysluplným vodítkem je histogram, ale ze zkušenosti dobře vím, že tohle spousta lidí nikdy nepochopí nebo se ho naopak drží otrocky. Proto opět zjednoduším. Zdá-li se vám fotka tmavší než byste chtěli, použijte korekci expozice do plusu (1/2EV, 1EV,..). Zdá-li se Vám světlá, použijte korekci do mínusu (-1EV).

V případě, že to přístroj neumí, jste docela v hajzlu a musíte měřit expozici zaměřením středového kolečka na tmavší nebo světlejší místo než jste původně změřili nebo to napravit v počítači. Opět ohrané pravidlo, lepší lehce podexponovaná (tmavší) fotka než přeexponovaná. Tamvou fotku zesvětlíte na úkor většího šumu, vypálená místa bez kresby na světlé fotce už nikdy nezachráníte.

Start expozice. Můžete samozřejmě prstem zmáčknout spoušť, ale poměrně obtížně člověk s penisem v ústech partnerky a nataženou rukou s foťákem balancuje, komponuje záběr, kontroluje expozici a fotí. V těchtopřípadech doporučuji stativ. Umístíte foťák na stativ, zaostříte na ústa partnerky, nastavíte samospoušť (10 vteřin), zmáčknete, doběhnete k partnerce, zasunete penis do jejich úst a čekáte až foťák exponuje. Vytáhnete ptáka, utíkate zkontrolovat fotku, upravíte expozici, zaostření, nastavíte samospoušť,... a tak dokola (ironie). Práci pak usnadňuja výborná věc, jíž je dálkova spoušť. Funguje to většinou na principu infra (jako ovladač od videa) a prostě ho jen ukrytý mačkáte, když máte pocit, že by to mohl být dobrý záběr. Stativ také není všelék. Když změníte polohu nebo se během šounění svalíte na koberec, budete mít na fotkách neostré cosi nebo tapetu na stěně, takže na živelné akce to moc není.

6) Konečné úpravy snímku (barevnost, expozice, b&w režim, rámečky,...)
Máte-li natřískanou kartu plnou fotek, nastává čas úprav a mazání. Věřím, že se Vám budou líbit všechny fotky, ale použitelných bude
desetina a méně. Začněme tedy promazávat. Vyhneme se duplicitním snímkům a fotkám rozmazaným. Potom sebekriticky zhodnotíme kompozici a smažeme snímky, kde partnerce zakrývá stínítko lampy vibrátor v pochvě nebo jí podivné stíny tvoří plnovous. Smažeme i snímky, kde kapky vody vyhnané vaším přirážením z bezpečí vany skončily na objektivu apod. Docela pomáhá i jednoduchá věc, kdy si zmenšíte fotky na náhledy a rychle je přelétnete očima. Které vás na okamžik zaujmou, v těch je jistý potenciál.

Ty si samozřejmě zazálohujeme a do kopií začneme dělat úpravy. Na to potřebujete grafický program. Buď je přiložen u foťáku nebo si stáhnete něco z netu. Já používám výhradně Photoshop, ale hlavně proto, že mě živí, mám ho legálně, ale tohle je laická příručka, tudíž se nikdo tak složitou věc učit co? Učit nebude. Spousta lidí používá slušný Zoner, obyčejný ACDC, Fastone, Gimp a podobné věci. Na základní úpravy stačí.

Začneme ořezem. Zhodnotíte odborným zrakem, zda na fotce není příliš zbytečného a neodůvoditelného volného prostoru nebo naopak předměty a věci, které působí rušivě a oříznete fotografii na požadovaný motiv a rozměr. Výsledná fotka nemusí mít standardní poměr stran 3:2 či 4:3. Někdy si motiv vyloženě říká o širokoúhlý záběr nebo čtverec. Nebojte se zaříznout i do motivu, někdy je to vyloženě žádoucí, pouze si hlídejte, aby postavy neměly uřízlé všechny ruce, nohy a další údy. Zkuste si výřez před aplikací posouvat sem a tam po fotce a různě ho zmenšovat, zvětšovat, natáčet a uvidíte sami.

Dále doladíme chyby expozice. Poznávate-li na fotce místo soulože s manželkou rvačku dvou havířů ve štole, už tomu asi moc nepomůžete. V případě, že je fotka jen lehce tmavší, použijeme úpravu jasu a kontrastu (Brightness a Contrast). Snažíme se, aby byly důležité pasáže pěkně prokreslené a působily příjemně kontrastně. Nepláčeme, když se nám při úpravách z některých míst ztratí kresba. Je to daň za malý dynamický rozsah čipů digitálních kompaktů a nemusí to být ničemu na škodu.

Zkusíme si cvičně pohnout i barevností. To pokud Vám přijde, že jste na fotkách příliš zelení nebo modří a v reálu si přitom nemyslíte, že by Vám bylo špatně a máte potíže s dýcháním. Tady to je na citu, jen velmi málo lidí má dobrý barvocit a vnímání tzv. pleťovky tj. ideálního barevného podání pleti. Každopádně se snažte, aby fotka působila teple, což způsobuje zejména vyšší podíl červené a žluté barvy.

Ad rámečky. Tady spíše opatrně, méně je někdy více. Žádné humpolácké tučné rámy, ani nic extrémně futuristického, zbytečně to odvádí pozornost a ruší. Lze dát konzervativní tenkou bílou linku a černou paspartu (elektronicky of course) nebo použít i barevný rámeček korespondující s nějakou dominantní barvou na fotografii, ale v podstatě v privátní fotografii jsou rámečky spíše libůstkou, protože si fotky většinou nedáváte v obýváku na stěnu.

Převod do odstínu šedé je docela věda, ač se to možná nezdá. Běžným převodem do Grayscale totiž získáte šedou vyšisovanou fotku a bez dalších úprav kontrastu apod. to nebude žádný zázrak. Černobílá fotografie je ovšem velmi zajímavá a u některých motivů vyloženě žádoucí. Chce to zkoušet, co vypadá lépe barevné a co čb. Pomáhá např. když je na fotce už příliš velký cirkus barev. Někdy je zase vhodné jen stáhnout sytost barev a fotka dostane grády.

Šikovnými retušemi dostanete z fotky úplně jinou ligu. Jde však už o vyšší školu pilotáže a opět to chce hodně praxe. Základní věcí může tedy být alespoň razítková retuš vad kůže. Mnoho lidí se dále pokouší retušovat oči a prsteny focených aktérů v zájmu zachování anonymity. Zakrývají je nejrůznějšími agresivními barevnými obdélníky a spolehlivě tak likvidují celé své dosavadní úsilí. Pokud nechcete být poznáni a stydíte se za své tělo, nenastavujte ksicht objektivu, zakryjte ho partnerce vlasy nebo použijte při focení sluneční brýle, pěknou masku,... cokoliv je lepšího než obdélníčky, kytičky, motýlci přes oči nebo rozmazaná šmouha místo obličeje.

A tím se dostáváme k závěru našeho praktického tutorialu. Zbývá již jen vybrat vhodný server, vytvořit si na něm uživatelský účet, nahrát svá dílka, soutěžit, číst ohlasy a bavit se. Internet je plný zakomplexovaných kecálků, honílků a závistivců, takže se nenechte odradit stupidními narážkami a buďte zdravě sebevědomí.

A poslední rada, pokud fotíte extrémní věci, vykašlete se na všechno napsané výše. V případě, že si partnerka po velkém úsilí nasoukala do konečníku dvoulitrovku Coca-Coly nebo Váš přítel zkouší zvednout ptákem vysavač, neváhejte a cvakejte jak o život. Tento druh fotek vzbuzuje ulidí silné emoce, ať jsou sebevíce nekvalitní.

Zpět
25.08.2006 00:08 Sekce: Bez zábran, autor: Ohlasů[9] / Komentovat
Reklama
Export