Brojlerismus - opékání za živa

Blíží se! Objeví se nenápadně a masově jako křečové žíly. Kostkovanou deku smotanou pod paží, plavky a opalovací krém - BROJLEŘI!!!

O víkendu má noha náhodou znesvětila pás písku na pobřeží Vranovské přehrady. Zničehonic jsem se hrůzou otřásl. Zatím se v těchto místech povalovalo několik zamilovaných párů a sportovců, slunce svítilo, foukal vítr a celý prostor byl téměř liduprázdný. Ale již za několik týdnů to vypukne a každé hovádko vyleští embéčko, nafoukne matračku a vyrazí s rodinou k vodě.

Pro mne je to myšlenka nepředstavitelná a hrůzná. Dorazit na pláž, platit vstupné, předražené občerstvení, hledat kousek místa pro deku, kterou musím neustále hlídat, poslouchat řev kindošů močících do vody a tlačit se ve frontách před několika smrdícími toaletami. Děs! No ale když to lidi baví.

Kdyby alespoň hledali nějaký klidný kout. Ne! Zamíří přesně do těch nejfrekventovanějších míst. Nechápu, opravdu nechápu, co je baví na trávení dne na přecpaných plážích. Ale z toho vychází zajímavý poznatek. Všichni sice tvrdí, že "jedou k vodě", ale mnoho z nich do vody vůbec nevkročí!

Je to v podstatě logické. V hlubinách našich znečištěných vodních nádrží roste leccos. Od průhledných chobotnic až po miliardy sinic a jiných řas. Například u nás v Brně přehrada už řadu let připomíná spíše sargasové moře a chůze po hladině je tu obvyklým jevem bez komentářů z Vatikánu. Koupaliště jsou zase příliš malá. S notnou dávkou štěstí naleznete místo, kde se opatrně spustíte do bazénu a požádáte okolostojící natěsnaný dav, aby vám tam také pustil trochu vody. Plavání je utopií. Moře? Je slané, pokryje vás hnusnou, lepkavou vrstvou minerálů a navíc bývá mělké.

Ať se podívám na kteroukoliv variantu, opět se mi vybaví, že drtivá většina lidí polehává na břehu a jen zlomek z nich se octne někdy ve vodě. Věnují se zálibě, kterou nechápu ještě více - kolektivnímu slunění (brojlerismu).

Rakovina nerakovina, melanom nemelanom, drtivá většina plážových rodinek se po celý den intenzivně potírá krémem a v přesně daných časových intervalech se otáčí na dece, takže celé pobřeží našich vodních nádrží se promění v řadu grilujících se brojlerů.

Do země se vsakuje pot těchto lidských kuřat i s opalovací krémy všech světových značek a faktorů. V hlíně pod nimi se tak nasraně pohybuje umaštěný krtkek a naolejované dešťovky znechuceně hledají klidnější místo. A to jsou na tom ještě lépe než ryby. Představte si, jak se pohrouží pod hladinu stopadesátikilový, plešatý vepřík, aby zchladil svou tmavě hnědou, celý den impregnovanou a tukem se lesknoucí kůži. Já být kapr, tak se okamžitě zbliju.

Nevím proč mě vlastně tyto věci rozčilují, a proč se nad nimi vůbec zamýšlím. Třeba chci být plážový playboy a nemám na to. Hmmm. Tím to nebude. Proti koupání nic nemám, ale proti vylehávání na plážích ano. Brojlerismus bohužel kvete na celém světě. Lidé se prostě pečou za živa. Proč, to nevím. Já osobně začnu mít po deseti takto strávených minutách velmi silný dojem, že kdybych tento čas prosouložil nebo si zašil košili, bylo by to mnohem účelnější.

Na závěr mého celkem zbytečného lání mám krásnou představu. Sen, kdy se špekouni na plážích grilují a najednou někteří z nich, co už se sluní příliš dlouho, prasknou, vyletí do výše a rozprsknou se jako popcorn. To by byl fujtajbl.

P.S.
Při sondování mezi známými, všichni (opálení) tvrdili, že se nikam brojleřit nejezdí! Tak nevím co to je za lidi u vody. Asi samí cizinci.

Zpět
20.05.2003 14:05 Sekce: Zdraví, autor: Ohlasů[3] / Komentovat
Reklama
Export